Stejně je to jedno

16. prosince 2015 v 17:11 | Alexander1918 |  O myšlence
Hele, kdybych teď měl do grafu vynést, jak jsem naštvaný, tak by mi nestačil papír.

Blog mi právě nějakým záhadným způsobem smazal článek, na kterém jsem dělal všehovšudy asi 10 hodin, takže... To je fuk.


Kašlat na to. Není to nic, co by mě stálo něco důležité, tož co. Proč něco takového řešit, po tom, co jsem prožil je to naprostá oslovina.

Tak už, pro všechno na světě, přestaňte fňukat, jak jste dostali 4 z chemie, protože jste se na to opět vykašlali, nefňukejte, že se na Vás nějaký druhý člověk nepodíval, nebrečte, jaké máte deprese... Fakt si tak připadám jenom já, nebo žijeme ve světě, kde má každý svůj problém, který je větší než cokoliv jiného a bla bla bla? Co jako? Pořád jenom bolest, bolest, bolest... To jsou fakt problémy, zamyslete se, jak se cítí lidé, kteří ty deprese mají doopravdy.
Před měsícem a půl jsem skoro umřel a cpu to někomu? Tož jsem se potom akorát zlil jak baran a dál to neřeším, posunul jsem se. A co jako? Užírat se kvůli tomu?

Pořád jenom nevím, nedokážu, překážky, problémy...

Tak bojuj!

Nedáváš to? Nepatříš.
 


Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 16. prosince 2015 v 20:53

Já jsem si říkala, kde ses asi toulal. Už jsi mi chyběl :-)
Ale zrovna takový článek? asi jsem si ho měla přečíst předtím, než jsem si napsala ten dnešní :-)
bylo by mi líp a vypadal by jinak. Ale co už :-)
Opatruj se, ju? :-)

2 Annie Annie | Web | 28. prosince 2015 v 23:47

Bez smutku nebylo by veršů

3 Alexander1918 Alexander1918 | Web | 20. ledna 2016 v 14:27

[1]: Jo jo, snad budu... :-D :-)

[2]: Pravda. :-)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama